V Číně voda symbolizuje energii čchi, která je ztělesněním hojnosti a bohatství. I my vodní živel vnímáme jako zdroj energie i pohody, který tím, že zrcadlí oblohu a svoje okolí, násobí půvaby zahrady a osvěžuje smysly. Hodně radosti může způsobit i docela malé jezírko s pozvolnými a nepravidelnými břehy.
Vodopád vodu prokysličuje, což je důležité zejména v létě. Je ale rozumné umístit jej raději dále od obytné budovy kvůli neustálému šumění.
FOTO: Zdeněk Roller
Jeho tvar by měl vycházet z celkového stylu a úpravy zahradní partie, do které je situováno. Například pro terasy v uzavřeném atriu je vhodnější pravidelný tvar, v přírodněji pojatých zahradách vyniknou jezírka s nepravidelnými břehy.
K estetickému hledisku přistupuje i fakt, že čím je jezírko nepravidelnější, tím více rostlin a živočichů se u jeho břehů zabydlí. Konečným potvrzením, že se jezírko povedlo a že je příroda přijala, je to, když se do něj nastěhuje život: tedy fytoplankton, bakterie, prvoci, vířníci, perloočky a další zooplankton, nakonec se přistěhují i žáby. Přírodě napomůžete tím, že do vody vysadíte ryby, které oživí hladinu, ale pomohou i s likvidací hmyzu.
Lávka sahající nad vodu musí mít dobře odizolované základy.
FOTO: Zdeněk Roller
Typy vodních ploch
Možností je celá řada, záleží na vašich představách, finančních možnostech a chuti do práce. Klasickými typy zahradních jezírek bývaly nádrže v podobě betonového rybníčku. Ty však již dnes patří k „hudbě minulosti“, protože beton v zimě snadno popraská. Pokud přesto zatoužíte po betonové nádrži, stavbu si objednejte u odborné firmy. Nepříjemné je, že tento typ jezírka je nutné na zimu vypouštět, takže budete muset každoročně řešit přezimování vodních rostlin. Časem také beton může popraskat a propouštět vodu.
Systém dvou jezírek spojených přepadem umožní oddělit koupací a okrasnou část.
Spokojíte-li se s menším jezírkem (zhruba 2 x 2 m2), postačí zakoupit tvarovanou plastovou nádržku – jejich nejrůznější typy jsou k sehnání v supermarketech. Při zabudovávání nádrže je nutné dát si pozor na sklon terénu, aby nádrž byla zapuštěna stejnoměrně.
Kořenová čistička může být od plochy jezírka oddělená prudkým schodem, jezírko pak nemá mělčinu a poskytuje více prostoru k plavání.
FOTO: Zdeněk Roller
Nejčastějším typem zahradního jezírka je vykopaný rybníček s fóliovým dnem. Vhodnější je měkká fólie, která se dá dobře tvarovat. Pozor: v případě fóliového dna nesmí být viditelný její okraj. Toho lze docílit buď vytvořením mělkého břehu, který zasypete zeminou a osázíte vodními rostlinami, nebo vyložíte okraj jezírka plochými kameny, které mírně přečnívají nad hladinu. K zamaskování fóliových okrajů lze použít také geotextilii, která však, dokud ji nezakryjí rostliny, nevyhlíží příliš esteticky.
Jezírko na vlhké louce bez odtoku. Přebytečná voda se vsakuje do okolí.
FOTO: Zdeněk Roller
Okrasné nebo koupací?
Okrasná jezírka krášlí zahradu, ale mohou mít i koupací zónu. Existují i taková, na která se díky velikosti vešel jak porost leknínů, tak i menší hejno koi kaprů a ještě zbylo místo pro dětské hrátky. Samozřejmé je, že i koupací jezírko by mělo působit malebně, důraz se však klade na jeho funkčnost.
Opravdu velké a hluboké typicky koupací jezírko. Příjemná je terasa vybíhající nad vodu.
FOTO: Zdeněk Roller
Jednotlivé typy jezírek se od sebe liší rozlohou a hloubkou vyplývající z možností a fantazie majitele a velikosti pozemku. Okrasné jezírko může být hluboké i jen 30 – 40 cm, obvykle to však bývá od 40 do 100 cm - s hlubinou pro ryby od 110 do 150 cm. Velmi pěkně se u něj vyjímá skalka s vodopádem a případně i malý ostrůvek.
Hnědí skokani se v jezírku jen rozmnožují a zbytek roku tráví po okolí.
FOTO: Zdeněk Roller
Uvažujete-li o nádrži s možností koupání, kalkulujete s většími rozměry a hloubkou – do výpočtu je nutné zahrnout vhodný sklon břehů. Platí, že čím je nádrž objemnější, tím lépe se v ní udržuje přirozená biologická rovnováha, přičemž nádrž, v níž lze bez problémů udržet čistou vodu, začíná velikostí plochy ca 3,5 m2.
Krmítko zabrání tomu, aby se krmení pro kapry rozptýlilo všude a zahnívalo mezi rákosím.
FOTO: Zdeněk Roller
Vodní rostliny
Rostliny lze sázet do košů či jiných nádob, které spustíme na dno jezírka či do šachet a kapes vybudovaných na jeho břehu. Výběr rostlin je poměrně široký – za všechny jmenujme alespoň klasický puškvorec, žabník, šmel, ďáblík, blatouch, prustku, sítinu, stulík, šípatku, kosatec, orobinec a bublinatku. Při výsadbě je třeba myslet na proporce, protože porost některých rostlin (prustka, kostatec, vachta) zabere minimálně půl m2. Nejkrásnější ozdobou jezírka jsou lekníny, které vyžadují oslunění a hloubku zhruba 50 – 60 cm. Plocha leknínových listů má zabírat maximálně polovinu vodní hladiny, klasické lekníny tedy nejsou vhodné pro miniaturní jezírka.
Hodně rozlehlé jezírko s pozvolnou mělčinou, fungující jako kořenová čistička. Mělčina kolem celého břehu vyhovuje menším dětem a ocení ji i ptáci a včely jako napajedlo.
FOTO: Zdeněk Roller
Hydroizolační fólie
Pro svou jednoduchost je při stavbě jezírka materiálem číslo jedna. Na výběr jsou speciální fólie z PVC nebo polyetylénové a gumokaučukové plachty. Volte podle požadavků na trvanlivost a ekologickou nezávadnost materiálu. Fólie by měla být z jednoho kusu, protože její spojování je sice možné, ale hrozí větší riziko průsaku. Pamatujte, že přesah fólie by měl být minimálně 40 cm, při jejím pokládání je potřeba asistence několika lidí.
čerpadlo
FOTO: Zdeněk Roller
Čerpadla
Bez čerpadel by nefungovaly potoky ani vodopády, které vodě dávají dynamiku a pomáhají jejímu čistění a okysličování. Doposud bylo zlozvykem využívat pro různé úkoly v zahradním jezírku jedno multifunkční čerpadlo. V poslední době odborníci radí nasadit několik specifických jednoúčelových čerpadel. Existují například speciální čerpadla pro vodní chrliče a vodní hříčky, čerpadla pro vodopády, kyslíková čerpadla a čerpadla k pohonu filtračního zařízení.
