Velmi významnou přírodní rezervací v naší republice je CHKO Pálava. Nachází se na jižní Moravě u města Znojmo směrem k hranici s Rakouskem. Přírodní hranici oblasti tvoří řeka Dyje.
Chráněnou krajinnou oblastí bylo území vyhlášeno v roce 1976, pro svoji výjimečnost bylo později zařazeno mezi biosférické rezervace a rezervace UNESCO. Nejhodnotnější části krajiny jsou chráněny ve 14 maloplošných chráněných územích, z toho 4 v nejvyšší kategorii národní přírodní rezervace, 1 jako národní přírodní památka, 5 jako přírodní rezervace a 4 jako přírodní památka. Historické centrum Mikulova s cennou architekturou je městskou památkovou rezervací a obec Pavlov je chráněna jako vesnická památková rezervace.
Pálava
16. 5. 2010
Pálava
Obrázky se po kliknutí zvětší
Nejznámější částí tohoto území jsou Pavlovské vrchy. Jejich nadmořská výška je 400 - 600 m a tvoří významnou dominantu jižní Moravy. Nejnavštěvovanějším místem je národní přírodní rezervace Děvín s neobyčejně rozmanitou přírodou. Jsou zde překrásné výhledy na velkou část jižní Moravy, přilehlé oblasti Dolních Rakous a slovenské Malé Karpaty.
Pavlovské vrchy jsou tvořeny především tvrdými jurskými vápenci, které na mnoha místech vytvářejí malebné skalní útesy. Druhohorní vápence jsou obklopeny třetihorními usazenými horninami. Dyjskou nivu, do níž zasahuje chráněné území severovýchodním výběžkem, vyplňují čtvrtohorní říční štěrkopísky, které jsou z velké části překryty povodňovými hlínami.
Nachází se tu naleziště fosilií mořských měkkýšů a jiných mořských živočichů. Toto území má i nesmírný význam kulturní - stojí zde zámky Valdice a Lednice. Lednicko-valtický areál byl jako nejrozsáhlejší komponovaná krajina v Evropě právem zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Nedaleko je také významné archeologické naleziště Dolní Věstonice.
Pavlovské vrchy jsou tvořeny především tvrdými jurskými vápenci, které na mnoha místech vytvářejí malebné skalní útesy. Druhohorní vápence jsou obklopeny třetihorními usazenými horninami. Dyjskou nivu, do níž zasahuje chráněné území severovýchodním výběžkem, vyplňují čtvrtohorní říční štěrkopísky, které jsou z velké části překryty povodňovými hlínami.
Nachází se tu naleziště fosilií mořských měkkýšů a jiných mořských živočichů. Toto území má i nesmírný význam kulturní - stojí zde zámky Valdice a Lednice. Lednicko-valtický areál byl jako nejrozsáhlejší komponovaná krajina v Evropě právem zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Nedaleko je také významné archeologické naleziště Dolní Věstonice.
Obrázky se po kliknutí zvětší
Jméno Pálava vzniklo podle jednoho výkladu jako "země spálená sluncem" vzhledem k suchému a teplému podnebí celé oblasti. Podle jiného vysvětlení dostala Pálava jméno podle vinařské vsi Pavlov.
Před 16 milióny let tyto vrcholky oblévalo moře, které napomohlo vzniku geologicky zajímavých míst. Asi po miliónu let došlo k poklesu východní části. Ta se pak stala součástí tzv. Vídeňské pánve, která byla zalita tropickým mořem. Později v důsledku horotvorných činností ztratila Vídeňská pánev spojení se světovým oceánem a stala se vnitrozemským brakickým mořem. Chladné klima doby ledové mělo za důsledek zvětrávání druhohorních vápenců a dalo za vznik krásným vápencovým věžím.
Pálava patří k nejdéle osídleným místům na našem území. Mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem existovala pravěká tábořiště lovců mamutů. Zde se také objevili první zemědělci, na návrší nad levým břehem Dyje nedaleko od zaniklého Mušova existoval v druhém století římský vojenský tábor, na nedalekém Pohansku u Břeclavi existovalo jedno z významných středisek Velkomoravské říše. Mikulov patřil ve středověku k nejvýznamnějším moravským městům a dodnes zůstává střediskem moravského vinařství. I přesto však uprostřed obdělávané krajiny zůstaly zachovány cenné partie přírodní krajiny. Pálava představuje příklad vyváženého vztahu mezi člověkem a přírodou.
Před 16 milióny let tyto vrcholky oblévalo moře, které napomohlo vzniku geologicky zajímavých míst. Asi po miliónu let došlo k poklesu východní části. Ta se pak stala součástí tzv. Vídeňské pánve, která byla zalita tropickým mořem. Později v důsledku horotvorných činností ztratila Vídeňská pánev spojení se světovým oceánem a stala se vnitrozemským brakickým mořem. Chladné klima doby ledové mělo za důsledek zvětrávání druhohorních vápenců a dalo za vznik krásným vápencovým věžím.
Pálava patří k nejdéle osídleným místům na našem území. Mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem existovala pravěká tábořiště lovců mamutů. Zde se také objevili první zemědělci, na návrší nad levým břehem Dyje nedaleko od zaniklého Mušova existoval v druhém století římský vojenský tábor, na nedalekém Pohansku u Břeclavi existovalo jedno z významných středisek Velkomoravské říše. Mikulov patřil ve středověku k nejvýznamnějším moravským městům a dodnes zůstává střediskem moravského vinařství. I přesto však uprostřed obdělávané krajiny zůstaly zachovány cenné partie přírodní krajiny. Pálava představuje příklad vyváženého vztahu mezi člověkem a přírodou.
Vpravo: Sirotčí hrádek
Obrázky se po kliknutí zvětší
Obrázky se po kliknutí zvětší
Podnebím patří Pálava k nejteplejším a nejsušším oblastem České republiky, což umožňuje jak pěstování vinné révy, tak výskyt mnoha druhů rostlin, které u nás nikde jinde nerostou.
Křivé jezero v nivě Dyje u Nových Mlýnů je součástí mezinárodně významného mokřadu chráněného podle Ramsarské úmluvy. Celá chráněná krajinná oblast je na seznamu evropsky významných ptačích území.
Druhové množství ohrožených rostlin a živočichů je opravdu nesmírné - jedná se o oblast celosvětového významu, jehož ochrana je nutností.
Pavlovské vrchy se svými úrodnými vinicemi, bělostnými vápencovými skalami, kvetoucími rostlinami, dubovými háji, zříceninami gotických hradů i jedinečnou architekturou historického Mikulova činí území neobyčejně turisticky atraktivním. Návštěvníky přitahuje i suché a teplé podnebí, vyvolávající dojem téměř středomořský, který jinde v Čechách nebo na Moravě nenajdeme.
V Mikulově se nachází regionální muzeum, kde mohou turisté zjistit zajímavé informace o přírodě, historii oblasti a dějinách vinařství. Velmi významné je rovněž Archeologické muzeum v Dolních Věstonicích, odkud pochází známá Věstonická Venuše. Po CHKO Pálava můžeme krásnou přírodou putovat po turistických stezkách.
Křivé jezero v nivě Dyje u Nových Mlýnů je součástí mezinárodně významného mokřadu chráněného podle Ramsarské úmluvy. Celá chráněná krajinná oblast je na seznamu evropsky významných ptačích území.
Druhové množství ohrožených rostlin a živočichů je opravdu nesmírné - jedná se o oblast celosvětového významu, jehož ochrana je nutností.
Pavlovské vrchy se svými úrodnými vinicemi, bělostnými vápencovými skalami, kvetoucími rostlinami, dubovými háji, zříceninami gotických hradů i jedinečnou architekturou historického Mikulova činí území neobyčejně turisticky atraktivním. Návštěvníky přitahuje i suché a teplé podnebí, vyvolávající dojem téměř středomořský, který jinde v Čechách nebo na Moravě nenajdeme.
V Mikulově se nachází regionální muzeum, kde mohou turisté zjistit zajímavé informace o přírodě, historii oblasti a dějinách vinařství. Velmi významné je rovněž Archeologické muzeum v Dolních Věstonicích, odkud pochází známá Věstonická Venuše. Po CHKO Pálava můžeme krásnou přírodou putovat po turistických stezkách.
Mikulov - pohled z Kozího vrchu
Lednice
Obrázky se po kliknutí zvětší
Lednice
Obrázky se po kliknutí zvětší